Vchynicko-tetovský kanál

Vydejme se na výlet, který můžeme krásně absolvovat pěšky, na kole a také na lyžích.

Ojedinělou technickou památku v podobě Vchynicko-tetovského kanálu najdeme na Šumavských pláních poblíž Srní nad údolím řeky Vydry. Účelem kanálu, vybudovaného ing. J. Rosenauerem a sloužícího k plavení dřeva z lesních revírů kolem Modravy, bylo obejít divoký balvanitý a zcela nesplavný úsek řeky Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou. Stoka, vybudovaná v letech 1799–1800, začíná nad Antýglem u téměř zaniklých osad Vchynice a Tetov a ústí skluzem do Sekerského (též Plavebního) potoka – z něj dřevo pokračovalo do Křemelné a od Čeňkovy Pily po Otavě (vzniká spojením Křemelné a Vydry) k Sušici. Později byla prodloužena až pod osadu Sedlo, odkud tekla voda podzemním potrubím do Křemelné přímo. Kanál je 14,4 km dlouhý a 4,5 m široký; překonává výškový rozdíl 190 m.

Podél kanálu

Památka se dochovala ve velmi dobrém stavu. Místy je dosud dobře patrné původní vyzdění a dlážděné dno, zajímavé jsou kamenné klenuté mostky, po nichž přecházejí křižující cesty. Plavilo se hlavně na jaře, většinou metrová polena. Později, až do r. 1952, se vodní cesta využívala jen zčásti, od Antýglu k samotě Rokyta. Dnes je kanál zavodněn zhruba po 10. kilometr, k rozvodně Mosau, odkud teče voda podzemní stokou do akumulační nádrže nad Srním a pak dál se značným spádem na hydroelektrárnu Vydra na Čeňkově Pile. Zbývajícím úsekem, zv. Jalový kanál, který končí Kamenným skluzem, dnes teče pouze přebytečná voda. Po celé délce plavebního kanálu zřídil Národní park Šumava vycházkovou naučnou stezku. Je na ní 10 informačních tabulí, na mnoha místech i lavičky a vyhlídková zastavení. Stezku mohou využívat pěší turisté, cyklisté a v některých rovných úsecích i vozíčkáři. Ing. Josef Rosenauer je rovněž autorem druhého šumavského kanálu – Schwarzenberského.

Zaparkovat můžeme u Informačního centra NP Rokyta, ve Starém Srní, na Mechově, ale také na Antýglu či u hradlového mostu (rechlí) na Otavě mezi Modravou a Antýglem. Spojíme-li návštěvu kanálu s dalšími zajímavými lokalitami, vhodnými místy k zaparkování (a občerstvení po konci výletu) jsou Modrava či Srní.

Co dále v okolí

Nedaleko kanálu nad Starým Srním objevíme zbytky Hauswaldské lesní kaple s kaskádou vody v dřevěných korytech, v Srní malebný kostel Nejsv. Trojice se stěnami částečně krytými šindelem a rázovitou Klostermannovu chalupu, u samot Rokyta středisko národního parku s geologickou expozici, rázovité šumavské stavby jsou v horské vsi Modrava, pěkný výlet nás dovede k vrchovištnímu rašeliništi Tříjezerní slať s jezírky nebo do úchvatného údolí Roklanského potoka. Příjemnou vycházkou je pak divoký úsek Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou, kvůli němuž vlastně celý kanál vznikl (a dnes řece odebírá část vody) – jako pověstný zlatý hřebíček na nás čeká útulná Turnerova chata.

Pozvánka ke Vchynicko-tetovskému kanálu je jedním z 365 zajímavých tipů, které naleznete v knížce Špalíček výletů. Součástí Špalíčku výletů je také 92 vstupenek a poukázek, které Vám jej mnohonásobně zaplatí… Naleznete mezi nimi nejen vstupenky na rozhledny, do hradů, zámků, muzeí nebo aquaparků, zoologických zahrad a dalších atrakcí, ale i jízdenky na lanovky či lodní dopravu (vše většinou formou 1+1, tj. jednu vstupenku zaplatíte, druhou máte zdarma), poukázky do hotelů a penzionů (např. tři noci za cenou dvou), restaurací či na slevy na knížky.