Jarní tip: Za kosatci na Svatý kopeček nad Mikulovem

Mikulov, nám. – Sedlec 7 km – Ovčárna 9,5 km – Úvaly 12 km – hraniční přechod Valtice-Schrattenberg 14,5 km – Kolonáda 14,8 km – Valtice, zámek 16,8 km

V dubnu a v květnu kvete v přírodní rezervaci na Svatém kopečku na slunných vápenatých stanovištích zářivě žlutý kosatec nízký a kosatec skalní písečný, kudlanka nábožná požírá své samečky, poletuje otakárek fenyklový a vzácný jasoň dymnivkový. Krásu přírody pak umocňuje takřka letecký pohled na mikulovské stavební památky.

To vše zapijeme dobrým sedleckým vínem a nejkrásnější moravský barokní zámek ve Valticích je korunou našeho výletu, který můžeme absolvovat pěšky i na kole.

Mikulov*** , krásné starobylé město při jižním úpatí pálavského hřebene, je výchozím místem našeho výletu. Zastavíme se v informačním centru v budově radnice na Náměstí, zajdeme si pár kroků k impozantnímu průčelí Ditrichštejnské hrobky a pak kolem renesančního domu U rytířů se sgrafitovou výzdobou přijdeme k turistické orientaci Mikulov, náměstí. Modrá turistická značka nás povede na Svatý kopeček a Sedlec. Procházíme kolem lékárny ulicí Svobody, překročíme hlavní komunikaci a již stoupáme po schodech ulicí Novokopečnou vzhůru po proslulé křížové cestě se 16 pašijovými zastaveními. Pokud jedeme na kole, tak se samozřejmě po schodech trmácet nebudeme a zvolíme náhradní snažší variantu. Jedeme po hlavní komunikaci vlevo, dále ulicí 1. května až k hospodě U Müllerů, těsně před ní odbočíme vpravo vzhůru do polí a k lesu. Cesta je strmější, ale kolo na vrchol Svatého kopečku bez větších obtíží vyvedeme. Zbytek výletu už absolvujeme většinou po značených vinařských cyklostezkách.

Vápencový vrch Svatý kopeček (363 m)*** nesl v minulosti název Tanzberg. Po morové epidemii v r. 1622 nechal postavit kardinál Ditrichštejn na vrcholu kapli sv. Šebastiána, ochránce před morem. V letech 1626–30 byla vybudována cesta, 16 kapliček a v r. 1631 zvonice. V následujících staletích byly stavby na Svatém kopečku několikrát přestavovány, bývaly totiž častokrát zasaženy bleskem a vyhořely. Dnešní vzhled kostela sv. Šebestiána pochází z r. 1679, jde o centrální stavbu na půdorysu řeckého kříže. V 19. stol. poblíž vznikla kaple Božího hrobu. V době josefínských reforem byl kostelík zrušen a až v r. 1863, kdy se slavilo tisícileté výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu, byl znovu opraven a vysvěcen. Přicházely další přírodní pohromy, naposledy válečný požár v r. 1945. Mariánské poutě k Černé loretánské Madoně se konávají první zářijovou neděli již od r. 1623. Opravené stavby září svými bílými fasádami daleko do kraje a tvoří dokonalou harmonii s přírodou. Přírodní rezervace Svatý Kopeček chrání teplomilné doubravy s typickým podrostem a na svazích k jihu a jihovýchodu pestrou vegetaci skalní stepi, typickou pro bradlové pásmo Pavlovských vrchů. Rezervace byla zřízena již v r. 1946 a má rozlohu 37, 2 ha.

Posedíme na lavičce s nádhernou vyhlídkou*** na Mikulov a jeho okolí, vidíme Ditrichštejnskou hrobku, Kozí hrádek na severním okraji města a především dominantní mikulovský zámek s typickou kulatou věží. Modré značení nás vede po plochém travnatém vrcholu (směr Mariánský mlýn), míjíme kapli Božího hrobu, pak kráčíme pěšinou při okraji lesa s výhledy** vpravo již směrem k Valticím. Dosti strmou cestou odbočíme vlevo dolů lesem a vycházíme u turistické orientace Mikulov-Mariánský mlýn. Odsud zamíříme vpravo po dlážděné silnici směrem na Mušlovský rybník. Vpravo míjíme velký vápencový lom a pak nás vede pěkná rovná silnička podél vinice, odbočíme mírně vpravo na pěšinu dlouhou krásnou alejí. Z ní odbočíme opět vpravo na zarůstající cestu a po chvíli zahneme vlevo na polní cestu vedoucí již k hrázi Mušlovského rybníka. Za vysokého stavu vody bývá přemokřená, dá se obejít mezi křovinami po hrázi vedlejšího Horního mušlovského rybníka. Na konci hráze je turistická orientace Mušlovský rybník. Překročíme silnici, mírně stoupáme polní cestou, vpravo se pohledem vracíme k Mikulovu a ke Svatému kopečku, který celé krajině dominuje. Přicházíme k domkům osady Na Mušlově, zde značení odbočuje z místní silničky vlevo a klesá mezi poli a vinicemi až do vyhlášené vinařské obce Sedlec**, kde u motorestu (občerstvení) opustíme turistické značení a jdeme dále po trase Mikulovské vinařské stezky. V dřeveném kiosku při silnici můžeme ochutnat vynikající sedlecké víno. Místní klimatické a půdní podmínky na svazích nad největším moravským rybníkem Nesytem vyhovují především pěstování bílých odrůd. Sedlečtí pěstitelé získali mnohá ocenění na výstavách i v zahraničí, jejich kvalitní vína se podávají při významných státních návštěvách. Nejvíce se zde pěstuje Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Chardonnay, Müller-Thurgau, Ryzlink rýnský, Muškát moravský, Sylvánské zelené, Neuburské, Rulandské šedé, Sauvignon a Tramín. Vinice vznikaly v Sedlci již začátkem 15. stol. Sama obec se připomíná v r. 1305, od r. 1322 patřila k mikulovskému panství. Byla založena německými kolonisty, nesla název Voitelsbrunn (dokonce až do r. 1945). Obec má i lázeňskou tradici, vyvěral zde léčivý sirný pramen, připomíná se již r. 1362. Brněnský fyzik Hertod popsal v r. 1669 léčebné účinky vody, poté došlo k rozmachu lázní, byla postavena lázeňská budova. Po druhé světové válce byl provoz omezen a nakonec zrušen pro malou vydatnost pramene. Kostel sv. Víta uprostřed vsi byl zbarokizován v r. 1672 z původního gotického kostela sv. Oldřicha.

Osvěženi lahodným douškem vína se vydáváme na cestu, projdeme až na konec Sedlce směrem na Valtice a asi 200 m za posledními domky odbočíme vpravo na pěknou asfaltku (směrovka na Ekofarmu Ovčárna). Farmu na návrší míjíme a stoupáme k lesíku. Naše nová asfaltka se potká se starou signální cestou a po ní jdeme dále v přímém směru již se značením dálkové cyklotrasy Greenways a vinařské cyklotrasy č. 411. Zastavíme na vyhlídkovém místě** na nejvyšším místě silničky, díváme se zpět na Sedlec a blízký rybník Nesyt. Pokračujeme teď již rozbitou a neudržovanou asfaltkou až k zemědělskému areálu v Úvalech. Vsí klesáme k silnici vedoucí do Valtic.

Úvaly*, místní část Valtic, patřily až do r. 1920 pod názvem Garschöntal k Dolním Rakousům. Byly založeny německými kolonizátory pravděpodobně po uzavření tzv. řezenského míru v r. 1041. Významnou památkou je klasicistní kostel sv. Stanislava z poč. 19. stol.

Odcházíme ze vsi silnicí vlevo mírně stoupající k bývalému hraničnímu přechodu Valtice-Schrattenberg. Zde dálková cyklotrasa Greenways Praha–Wien míří přes hranici do Rakouska. Začíná tu a končí červené turistické značení. Jdeme krátce silnicí od přechodu do vnitrozemí, odbočíme vpravo mezi vinice a stojíme před impozantní Kolonádou*** (Rajsnou), jednou z romantických staveb, obzvláštňujících valtickou krajinu. Byla postavena v klasicistním stylu podle projektu Josefa Hardmutha v letech 1817–1823 na vrchu Reistně (291 m), připomíná kolonádu vídeňského Schönbrunnu. Kníže Jan I. Lichtenštejn ji nechal postavit jako památku na svého otce Františka Josefa I. a na bratry Aloise, Josefa I. a Filipa. Tato čtyři lichtenštejnská knížata jsou zde zpodobněna oděná do římských tóg, plastiky pocházejí pravděpodobně z dílny Josefa Kornhäusela. 24 sloupů s korintskými hlavicemi bylo původně z pískovce, začátkem 20. stol. je nahradili betonem. V době totality se Kolonáda ocitla v hraničním pásmu, sloužila dokonce jako pozorovatelna pohraniční stráže a nebyla samozřejmě přístupná. Nyní opět nabyla své někdejší krásy. Je přístupná (otevřeno květen–září: ÚT–NE 9–17) a z terasy nabízí panoramatické výhledy na Mikulov, Pálavu, lednické lesy, Valtice a dokonce až k Moravskému poli v Rakousku.

Od Kolonády (turistická orientace, odtud do Valtic po červené) sestupujeme po silničce mezi vinicemi po Vinařské naučné stezce. Má 19 zastavení, začíná na náměstí Svobody ve Valticích, je dlouhá asi 5 km. Podává zevrubné informace o pěstování vinné révy ve Valticích. My po ní půjdeme jen krátce, zastavíme se u panelu č. 9 s pěknou vyhlídkou*** na Valtice. Uprostřed vinic je známý Křížový sklep z r. 1640, dodnes se využívá. Ze silničky odbočíme v pravém úhlu vlevo na horší asfaltku a ulicemi města docházíme do Valtic k zámku***.