To nejkrásnější ze Šumavy • tip na výlet

Kašperské Hory – Rejštejn 5 km – Svojše 9,5 km – Horská Kvilda 19 km – Jezerní slať 22 km – Kvilda 24,5 km – Filipova Huť 30 km – Modrava – 32 km – Hradlový most 34 km – Antýgl 36,5 km – Rokyta 37 km – Dolní Hrádky 40 km – Srní 41,5 km – Prášily 52 km – Dobrá Voda 62,5 km – Hartmanice – 65,5 km – Annín 72,5 km – Mouřenec a zpět Annín 75 km – Radešov 78 km – Kašperské Hory 82 km

Rozlehlé Pláně jsou ta pravá Šumava. Náš výlet začneme v Kašperských Horách, v minulosti významném centru těžby zlata, projdeme se i na strašidelný hrad Kašperk. Podíváme se do rázovitých šumavských obcí a letovisek (Kvilda, Modrava, Horská Kvilda), nevynecháme ani některé z návštěvnických center Národního parku, kde budeme moci pozorovat jeleny, rysy či vlky. Jezerní slať zastupuje mnohá šumavská rašeliniště, pěší procházka podél Vydry potom patří takřka k povinnostem každého návštěvníka této části hor.

Na začátek výletu nás čeká klesání z Kašperských Hor do údolí Otavy. Na křižovatce v Radešově opustíme silnici směřující na Sušici a dáme se vlevo do Rejštejna a krátce proti proudu řeky dojedeme ke křižovatce, kde odbočíme vlevo na Svojše. Ihned začneme stoupat, projedeme vsí a stále do kopce vyjedeme na rozlehlou pláň s mnoha pěknými výhledy. Po chvíli již jsme v Horské Kvildě a malebnými horskými pláněmi dojedeme k parkovišti u Jezerní slati. Pokračujeme na Kvildu (cestou mineme parkoviště u Návštěvnického centra Kvilda), u kostela odbočíme doprava na Modravu. Silnička vystoupá k lesu, kterým dojedeme na okraj Filipovi Huti, kde se nám opět otevřou výhledy na půvabnou šumavskou krajinu. Klesneme do Modravy a odtud naše další cesta vede okolo hradlového mostu podél řeky Vydry, kterou spolu se silnicí opustíme u Antýglu a přes Rokytu vystoupáme k parkovišti u Návštěvnického centra Srní a do Srní. Tady se u kostela dáme vlevo na Prášily. Za Mechovem dojedeme k parkovišti Velký Bor, odkud se otevírají překrásné výhledy na vrch Křemelná (1125 m). Po chvíli přijedeme do Prášil, odkud budeme pokračovat opět doprovázeni pěknými výhledy až ke křižovatce se silnicí č. 190, dáme se doprava a přes Dobrou Vodu sjedeme do Hartmanic. Pokračujeme směrem na Sušici, klesneme do údolí Otavy do Nového Městečka a tady uhneme vpravo na Rajsko a Annín. Úzká silnička nás povede mezi domy až k turistickému rozcestí Annín-ves, kde odbočíme doprava do slepé ulice, která nás dovede až na vrch Mouřenec ke kostelu sv. Mořice (ke konci pouze zpevněná cesta). Vrátíme se zpět do Annína, dáme se vpravo, přejedeme Otavu a na hlavní silnici č. 145 odbočíme opět doprava a necháme se navést zpět do Kašperských Hor.

Kašperské Hory

Významné středisko turistiky a zimních sportů, založené jako hornická osada Reichenstein na přelomu 13. a 14. stol. Ve 14. a 15. stol. byl zdejší zlatorudný revír po Jílovém druhý nejvýznamnější v Čechách. V r. 1584 získaly Kašperské Hory výsady královského horního města. Historické jádro je městskou památkovou zónou s pěkným Náměstím s cennou pův. renesanční radnicí se třemi barokními štíty a hodinovou věží, měšťanskými domy a uprostřed stojícím původně gotickým kostelem sv. Markéty ze 14. stol., v r. 1883 upraveným novogoticky a rozšířeným o věž, u nějž stojí několik zlomků mlecích kotoučových kamenů s balvany s vyhloubenými důlky jako připomínka dolování zlata a kohoutí kříž z Nicova. V domě čp. 140 je jedna z expozic Muzea Šumavy (otevřeno v sezóně), nedaleko Muzeum historických motocyklů (v sezóně), k němuž nedávno přibyla i expozice pivních lahví a pro děti expozice historických hraček. Jižně od náměstí novorománský kostel P. Marie Sněžné z doby po polovině 19. stol. Na jv. okraji města soubor dřevěných domků zvaný Na Prádle, vystavěných v 1. polovině 20. stol. dřevorubci na navážce z odpadu. V Krátké ulici archeologická lokalita – pozůstatky středověké úpravny rudy s odkrytými základy objektu o rozměrech 12 × 11 m se zbytky pícky. Jz. od města na úpatí Šibeničního vrchu kamenný pranýř z r. 1630. Asi 1,5 km záp. od města kostel sv. Mikuláše z r. 1330, jedna z nejvýznamnějších raně gotických památek u nás. Je to trojlodní bazilika s původními okny a vstupním portálem. V interiéru významné gotické nástěnné malby a dřevěné malované stropy. Na vých. okraji města menší lyžařský areál.

Vystup a jdi

Na hrad Kašperk, jeden z nejstrašidelnějších u nás, se vydáme z náměstí v Kašperských Horách (okruh asi 7 km). Nejprve po zelené značce přes pastviny s pěknými výhledy a posléze lesem vystoupáme k hradu, odkud dojdeme ke zřícenině Pustého hrádku, kde se na hrad otevírá překrásný pohled, a dále po místním značení přes osadu Žlíbek nejdříve po silničce, poté po cestě a nakonec opět po silničce se vrátíme do města. Samotný hrad Kašperk (otevřeno v sezóně) jehož typická silueta se dvěma věžemi spojených hradním palácem byl založený Karlem IV. v r. 1356. V r. 1617 se uvádí jako pustý a v r. 1655 byl dokonce úmyslně pobořený. V 19. stol. byl částečně opravený a dnes tu můžeme vidět v rámci dvou prohlídkových okruhů expozici představující dobový život na středověkém hradě, seznámíme se s jeho stavebním vývojem a rozhlédneme se do okolní krajiny z jedné ze dvou věží. K dispozici jsou i dva okruhy určené dětem.

Náš tip

Vynikající pivo a jídlo najdeme na náměstí v Kašperských Horách v Kašperskohorském pivovaru. Pivovar se specializuje na výrobu spodně kvašeného piva, v kuchyni se připravují tradiční české speciality, v letních měsících návštěvníky potěší stylová zahrádka ukrytá ve dvoře.

Rejštejn

Se svými 254 obyvateli jedno z našich nejmenších měst, v minulosti královské horní město. Kostel sv. Bartoloměje ze 16. stol., přestavěný pozdně barokně r. 1792. Hornickou minulost Rejštejna připomíná balvan s miskovitými prohlubněmi ze středověké úpravny zlatonosného křemene. V místní části Klášterský Mlýn v minulosti sklářská výroba. Do dnešní doby se dochovala secesní vila sklářského podnikatele M. Spauna z r. 1903.

Svojše

Ve vsi ucelený soubor dřevěných šumavských stavení s polovalbovými střechami i drobných chalup nemajetných obyvatel, např. čp. 3, 5, 11, 24 a 36.

Horská Kvilda

Malá šumavská obec na rozlehlé horské louce, jedna z nejvýše položených u nás (1 070 m), s typickou šumavskou architekturou. Nejvýznamnější stavbou je býv. Pollaufův hostinec, dnes hotel Rankl, tradiční šumavské stavení se zvoničkou. V soukromé zahradě naproti hotelu dřevěná socha místního siláka Seppa Rankla v životní velikosti.

Jezerní slať

Jedna z nejznámějších šumavských slatí, zpřístupněná asi 120 m dlouhým povalovým chodníkem s dvoupatrovou dřevěnou vyhlídkovou věží. Rašelina dosahuje mocnosti až 8 m, roste zde množství rostlin typických pro šumavská rašeliniště.

Kvilda

Vysoko položené (1 065 m) významné centrum letní i zimní rekreace. Pseudogotický kostel sv. Štěpána z let 1892–94 s průčelím a věží krytými šindelem. U boční zdi svatyně vyřezávaná umrlčí prkna. Naproti kostelu informační středisko NP Šumava s expozicí, věnovanou horskému lesu (otevřeno celoročně), v budově obecního úřadu muzeum se stálou expozicí věnovanou historii Kvildy a Bučiny (otevřeno celoročně). V místní části Vojtěchov soubor drobných dřevařských domků z 19. stol. Menší lyžařský areál. Za sev. okrajem obce Návštěvnické centrum Kvilda NP Šumava, k jehož areálu patří i 2,5 km dlouhý naučný okruh s pozorovatelnami jeleního a rysího výběhu. Vynikající výchozí místo k mnoha pěším výletům, např. k prameni Vltavy nebo na Bučinu (v hlavní sezóně sem jezdí i turistický autobus) s Alpskou vyhlídkou, památníkem železné opony či možností pokračovat do Bavorska nebo nádhernými pastvinami na Knížecí Pláně.

Filipova Huť

Nejvýše položené sídlo u nás (1 080–1 140 m) s několika původními staveními s polovalbovými střechami a pavláčkami, krásné pohledy na Roklan.

Modrava

Rázovitá šumavská obec a významné centrum letní i zimní rekreace. Býv. Bienertova továrna (pila) z r. 1827 připomíná její dřevařskou minulost, stejně jako Návštěvnické centrum dřevařství – Muzeum dřevák (otevřeno celoročně) s interaktivní dřevařskou expozicí a zážitkovou dílnou. Dochovala se i řada typických šumavských domů s polovalbovými střechami, architektonicky zajímavá je Klostermannova chata vybudovaná r. 1924 ve svahu nad obcí. Nedaleko chaty je lanové centrum Offpark Modrava. Vynikající výchozí místo k mnoha pěším výletům, např. na Březník (viz níže), do údolí Roklanského potoka, na Tříjezerní slať aj.

Vystup a jdi

Na jedno z nejkrásnějších šumavských míst se vydáme z Modravy asi 14 km dlouhým okruhem údolím Modravského potoka po silničce spolu s modrým značením. Přivede nás až na Březník k býv. hájovně, kde dnes sídlí expozice Muzea Šumavy (otevřeno v sezóně). Od hájovny se nám naskytne překrásný výhled do Luzenského údolí, které patří k nejcennějším částem národního parku. Nazpět se vrátíme po Staré březnické cestě spolu se zelenou značkou.

Náš tip

Při cestě z Modravy do Srní si zastavíme na parkovišti u hradlového mostu (rechle). Jde o 72 m dlouhý most přes řeku Vydru, který zároveň v minulosti sloužil jako hradlo, které odvádělo plavené dřevo z Vydry do Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu. V letních měsících jistě přijde vhod osvěžení v řece.

Antýgl

Ideální výchozí místo k procházce dramatickým údolím Vydry. Býv. královácký dvorec vybudovaný počátkem 16. stol. spolu s nevelkou osadou. V současnosti je areál zázemím přilehlého autokempu.

Vystup a jdi

Krátkou procházku divokým údolím Vydry podnikneme od Antýglu. Při nutnosti návratu k autu doporučujeme dojít podél balvanitého říčního koryta k Turnerově chatě na jednu ze šumavských specialit a vrátit se zpět k vozu. Cesta po červené značce tam a zpět asi 7 km.

Rokyta

Býv. dřevařská osada, v současnosti několik rozptýlených chalup. V býv. Schwarzenberské hájovně informační středisko NP Šumava s venkovní i vnitřní expozicí (otevřeno v sezóně).

Náš tip

Před obcí Srní je krátká odbočka k parkovišti u Návštěvnického centra NP Šumava, kde nás čeká visutý chodník procházející skrz 3 ha rozlehlý výběh s vlky.

Srní

Významné středisko rekreace s množstvím ubytovacích a stravovacích zařízení. Dominantou je kostel Nejsv. Trojice z počátku 19. stol. s návětrnou stranou krytou šindelem. Řada typických šumavských stavení. Sev. nad obcí akumulační nádrž, která je součástí vodní elektrárny Vydra (viz také Čeňkova Pila níže).

Prášily

Oblíbené turistické středisko, ubytovací a stravovací zařízení. Nejvýše položená botanická zahrada v ČR s venkovní expozicí a výběhem bizonů (otevřeno v sezóně). Základy kostela sv. Prokopa vybudovaného počátkem 19. stol. a pobořeného v r. 1979.

Dobrá Voda

Viz str. 190.

Hartmanice

Viz str. 190.

Annín

Sklářská osada na levém břehu Otavy. Sklárna založená r. 1796 v provozu dodnes, v současnosti ukázky výroby skla a muzeum (otevřeno celoročně). Velký autokemp, na druhém břehu řeky objekt lehkého opevnění s možností exkurze (otevřeno příležitostně).

Mouřenec

Původně pozdně románský kostel sv. Mořice z let 1230–40, jedna z nejstarších církevních staveb v kraji. V interiéru nedávno zrestaurované nástěnné malby ze 14. stol., u kostela hřbitov se starými litinovými náhrobníky a barokní kostnice (otevřeno v sezóně).

Další doporučené cíle

Amálino údolí (1 km jižně od Kašperských Hor) – Romantické údolí Zlatého potoka s četnými skalními výchozy a suťovými poli a pozůstatky hornické činnosti. Do vstupů několika štol lze při zvýšené opatrnosti nahlédnout.

Čeňkova Pila (6 km jz. od Kašperských Hor) – Nevelká osada na soutoku Vydry s Křemelnou, hotel, parkoviště, občerstvení. Vodní elektrárna Čeňkova Pila dochovaná téměř v původním stavu s dřevěným přivaděčem (tzv. vantroky). Ve zděné kašně vedle elektrárny je umístěná horizontální Francisova turbína. Za mostem vodní elektrárna Vydra s menší expozicí Šumavská energie (otevřeno v sezóně).

Tip na výlet je z knihy Cestovní kniha