Padrťské rybníky • tip na výlet

Vojenský výcvikový prostor Brdy, založený v r. 1926 a později několikrát rozšířený, byl téměř 90 let (a hlavně po r. 1950) pro většinu lidí územím zapovězeným, s přísným zákazem vstupu. To už dnes neplatí. Po dlouhých a složitých jednáních byl vojenský újezd k 1. lednu 2016 zrušen a jeho území začleněno do nově vyhlášené Chráněné krajinné oblasti Brdy. Zároveň se otevřel pro širokou veřejnost, která zde postupně objevuje řadu nádherných míst s rozsáhlými lesy, loukami, mokřady, vřesovišti či skalními útvary. Celé území má hustou síť kvalitních, většinou asfaltových silnic a lesních cest, které jsou ideální pro jízdu na kole. Často jde o jedinou možnost, jak se sem z okolních bašt civilizace (kromě vlastních nohou) vůbec dostat; autům sem není vjezd povolen.

• Jedním z míst, kam se tajně chodívalo už v době, kdy se sem nesmělo, je kotlina zvaná Padrťské pláně, největší otevřená plocha středních Brd, po celý rok vystavěná slunci, dešti a větru, jeden z nejromantičtějších koutů v oblasti. Od chvíle, kdy byli obyvatelé přilehlých vsí vystěhováni a jejich příbytky srovnaly buldozery se zemí, jakoby se tu čas zastavil.

• V závěru kotliny v nadmořské výšce kolem 640 m leží dva velké Padrťské rybníky – Hořejší (115 ha), ze tří stran obklopený lesy, který jen 700 m dlouhá hráz odděluje od zátopy rybníka Dolejšího (65 ha), jehož břehy lemují z větší části podmáčené porosty, bažinaté louky a mokřiny s četnými tůněmi.

• Rybníky jsou největšími vodními plochami v Brdech. I když vznikly uměle, s krajinou zcela splynuly a dnes připomínají spíš horská jezera. Přesná doba jejich vzniku není známá, dá se ale předpokládat, že byly založeny krátce před r. 1565, kdy se uvádějí poprvé, a že jejich zakladatelem byl podnikavý Florian Gryspek z Gryspachu, který tehdy zdejší krajinu vlastnil.

• Vodní nádrže a jejich okolí o rozloze 200 ha byly vyhlášeny za přírodní rezervaci. Jsou rájem různého hmyzu, obojživelníků i plazů, hnízdí tady řada ohrožených druhů ptáků, jako jsou čáp černý, volavka šedá a orel mořský, domovem je tu vydra. Oba rybníky slouží zejména k chovu ryb, hlavně kapra, a loví se ob rok – každý rok jen jeden. Koupat se tu nesmí, studená voda k tomu ostatně ani příliš neláká.

• Na rozcestí u záp. konce hráze Hořejšího rybníka byl nedávno vybudován přístřešek se stolem a lavičkami a také s informačním panelem. Naproti na malé loučce stojí dřevěná lovecká chata, obecně nazývaná Dzúrovka, protože si ji prý oblíbil komunistický ministr obrany generál M. Dzúr.

Otevírací doba: Padrťské rybníky jsou po celý rok volně přístupné; doporučujeme však držet se výhradně veřejných cest, protože okolí ještě nebylo vyčištěno od pyrotechniky.

Parkování: k rybníkům se autem nedostaneme, nejkratší cesta vede z osady Teslíny po zelené a červené značce (4 km).

Další tipy: lovecký zámeček Tři Trubky v romantickém stylu z 19. stol. (7 km ssv.), vrch Praha s Čákovou vyhlídkou (4 km vsv.), Atom muzeum Javor 51 – údajný sklad jaderných hlavic u Míšova (4 km jz., otevřeno v sezoně).

Služby: u Padrťských rybníků ani v jejich okolí se žádné služby neposkytují, spoléhat se můžeme jen na vlastní zásoby. Nejbližší možnosti ubytování a stravování najdeme ve Věšíně, Rožmitále pod Třemšínem nebo v Mirošově. V Rožmitále je koupaliště na rybníku Sadoň.