Děčínský Sněžník • tip na výlet

Nejvýznamnější stolová hora (723 m) Českého Švýcarska jako nepřehlédnutelná krajinná dominanta ční nad levým břehem Labe, její vrcholová plošina se ve směru jihozápad – severovýchod táhne v délce téměř 3 km. Na jihozápadním okraji plošiny je Drážďanská vyhlídka (skutečně odtud lze spatřit Drážďany), na severovýchodě nápadný skalní útvar Koňská hlava. Na vrchol vedou turistické značené cesty – nejpohodlnější výstup je po silničce (zákaz vjezdu). Silnička a samotná stolová hora si zahrála v dobrodružném filmu Větrná hora.

• Hradní věž připomíná 30 m vysoká kamenná válcová rozhledna, zakončená cimbuřím na krakorcích, umocňující výhled z monumentální stolové hory. Vybudována byla v r. 1864 původně jako zeměměřičská věž pro potřeby Rakouska, Saska a Pruska. Odborná komise tehdy požádala majitele panství Františka Antonína Thuna, aby vykácel les, nebo financoval stavbu dřevěné věže. Hrabě byl velkorysý – požádal významného drážďanského architekta Hänela, aby vyprojektoval rovnou stavbu kamennou. O rok později doplnil rozhlednu i malý výletní hostinec. Zeměměřiči tady ovšem nepracovali ve shodě dlouho, jejich spolupráce skončila v r. 1866 s vypuknutím prusko-rakouské válkou.

• Další historie věže je již spojena hlavně s turisty. Vydávaly se sem školní výpravy, v r. 1883 vyšlápli na vrchol první cyklisté z Drážďan, v r. 1895 se v návštěvní knize objevil podpis prvního lyžaře, putovali sem i členové saské královské rodiny.

• Chátrající turistická chata byla v 2. polovině 20. stol. stržena, zánik hrozil i rozhledně. Po r. 1992 se ji podařilo naštěstí obnovit, vybudována byla i nová chata s restaurací. Při záchraně rozhledny bylo použito zajímavé technické řešení – dovnitř zdí byly umístěny ocelové obvodové spony, aniž by se tím jakkoliv narušil vzhled historické technické památky.

Z vrcholu vidíme stolové hory v Saském Švýcarsku, dominanty Českého Švýcarska s nápadným Růžovským vrchem, Lužické hory s Klíčem, České středohoří, Krušné hory.

• Na jižním úbočí hory jsou veřejnosti nepřístupné pseudokrasové prostory, objevené při těžbě fluoritu (těžba byla definitivně ukončena v r. 1995). Významný geologický a geomorfologický fenomén je od r. 1999 chráněn jako přírodní památka Jeskyně pod Sněžníkem (0,1 ha). Štola slouží jako zimoviště různých druhů hmyzu, přezimují tady i netopýři. Podle pověsti jsou zde ukryty poklady, ke kterým se lze dostat pouze na Velký pátek.

První TV

Děčínský Sněžník má jeden méně známý primát – v r. 1936 tady profesor Färber poprvé na českém území zachytil televizní signál, vysílaný z olympijských her v Berlíně.

Další cíle

Jílové (3 km jižně)– město v údolí Jílovského potoka, které vzniklo z osady, existující u hospodářského dvora údajně již z 10. stol. (písemná zmínka ovšem pochází až z r. 1348). V r. 1370 byl na místě tvrze vybudován vodní hrad, přestavěný ve 2. polovině 16. stol. na renesanční zámek s prvky saské architektury. Později byl zámek rozšířen a upraven, v r. 1800 byl založen park. Areál sloužil různým účelům (byla zde i přádelna), dnes je zde mj. muzejní expozice zaměřená na historii regionu. Nad levým břehem potoka stojí kostel Nejsv. Trojice, přebudovaný v r. 1859 v historizujícím slohu.

Vyhledávaný je areál letního koupaliště.

Sněžník (1,5 km záp. a jz.) – rekreační horská ves s řadou hotelů a penzionů, původně osada lesních dělníků. Za 2. světové války tady byl tábor francouzských zajatců. Pěkný je soubor přízemních i patrových roubených staveb s podstávkami, hrázděnými nebo bedněnými štíty (např. čp. 5, 11, 55, 58, 83, 87). Na křižovatce stojí kaple v historizujícím stylu počátku 20. stol.

Náš tip

Z rozcestí pod Děčínským Sněžníkem, kde je i autobusová zastávka, se poměrně snadno dostaneme na samotný vrchol. Společně se silničkou stoupá vzhůru Naučná stezka Zapomenuté pohraničí a zprvu i červená značka. Sledujeme pěkné skalní útvary (Sfinga, Titanik, Jarní aj.), ze severní strany obkroužíme horu a dorazíme k chatě a rozhledně. Odtud pak pohodlně pokračujeme po okraji skal společně s červenou a zelenou značkou, v závěru po červené sejdeme k silničce a známou trasou se vracíme na rozcestí.

Kristin Hrádek (5 km sv.) – původně lovecký zámeček, vybudovaný barokně v letech 1734–35. Skládá se ze tří objektů – střední patrová budova má pavlač a vysokou valbovou střechu, vedle je patrové stavení se sedlovou střechou a tzv. Rytířským sálem, třetí budovou je hájovna. Areál doplňuje rumpálová studna, hřiště a parkoviště. Po r. 1990 byl zámeček adaptován na hotel, přístupný po silničce odbočující z komunikace Sněžník – Maxičky.

Otevírací doba: rozhledna celoročně denně (od listopadu do března s ohledem na klimatické podmínky).

Parkování: parkoviště u rozcestí, z něhož odbočuje komunikace na vrchol Děčínského Sněžníku, v Jílovém na Mírovém náměstí. Na Děčínský Sněžník je vjezd motorovým vozidlům zakázán, v mimořádných případech uděluje povolení Lesní správa Děčín (412 510 449–450), výjezd mají povolen i objednaní hosté penzionu Pod rozhlednou.

Akce a služby: Ubytovat a najíst se lze přímo na vrcholu Děčínského Sněžníku v penzionu Pod rozhlednou, další možnosti najdeme ve Sněžníku, v Tisé, doporučujeme také bývalý lovecký zámeček Kristin Hrádek.

Městský úřad Jílové (kult@mujilove.cz, 412 557 738).

Tip na výlet je z knihy Malý špalíček výletů – Ústecký kraj